.
__________________________________________________________________


Songs that have affected my life aneb písně mého života

28. august 2012 at 22:25 | m. |  videos
Na jednom svém oblíbeném blogu, který patří slečně S. (najdete ho TADY), jsem narazila na článek, který mě velice zaujal. Šlo o věci, které ovlivnily její život. Přišlo mi to jako zajímavý nápad. A ne, teď nechci dělat článek na stejné téma, jen na podobné. Napadlo mě udělat článek na téma "Hudba, která ovlivnila můj život". Protože jsem člověk, co hudbou žije celý život a během té doby vystřídal spoustu oblíbených skupin, mám vážně hodně takzvaných srdcovek, které se svým způsobem účastnili na budování mého života/osobnosti. A já bych se o ně chtěla podělit s vámi.

↓↓↓ celý článek ↓↓↓


Začnu svou první největší srdcovkou, a tím je skupina Green Day. Poslouchám je asi od šesté nebo sedmé třídy, a miluju je do teď. Poslechla jsem si spoustu jejich alb ale největší hitovky jsou podle mě na albu American Idiot, které bylo v té době docela žhavou novinkou. Původně jsem chtěla přidat písničku American idiot, protože tu považuju za jednu z nejlepších písniček co jsem kdy slyšela, ale ne, přidám jinou. Písnička, která už na tomto blogu jednou byla, ale je tak krásná, že vůbec nevadí, když tu bude znova.

Green Day - Good Riddance


Po tomto Green Day období přišlo jednou dlouhé, tříleté Tokio Hotel období. Ze všech skupin které jsem kdy poslouchala můžu říct, že ONI jsou ti, kteří dali mému životu ten správný směr. A hned se dostanu k tomu proč. Díky nim jsem začala mít kladný vztah k německé muzice. Poslouchala jsem například i Lafee a nebo skupinu, která přijde hned po "Tokiáčích". Pokud jde o srdcovky, u nich bych jich našla asi vážně hodně. Ale je tady jedna, která převyšuje všechny ostatní. Vždy když ji poslouchám, vzpomínám na jejich koncert. 7. 4. 2007. Už je to přes pět let, tak strašně ten čas letí. Začala hrát poslední písnička, všichni brečeli, a najednou začali všude kolem nás lítat stříbrné lístečky. Ještě teď jich mám pár schovaných. V tu chvíli jsem byla asi nejšťastnější člověk na světě. A vždycky, když tu písničku slyším, vzpomenu si na tento okamžik.

Tokio Hotel - Ich Bin Da


Pokračuji další německou kapelou, kterou bych bez THček neznala a bez které by můj život nebyl takový jako je teď. Tramtadádáá - jedná se o Cinema Bizarre. U nich jsem tak dlouho nevydržela, řekla bych že to bylo nějakých 8 měsíců cécéá. Ale i tak jsem díky nim poznala pár věcí, které bych jinak vůbec neznala. To oni mě přivedli na J-rock. A taky jsem si nechala ostříhat vlasy jako Kiro a to byla jedna z největších chyb v mém životě. Teď už vím, že krátké vlasy + já = něco nepřípustného. A patří zde jedna z mých platonických lásek. SHIN! Jak já ho milovala, božínku :'D (ale ne tolik jako Billa z TH hehehe). U nich je písnička jasná. Poslouchala jsem ji s kamarádkou asi týden v kuse a když řeknu že jsem ji slyšela asi 500x tak vážně nepřeháním.

Cinema Bizarre - Forever or Never


Anooo a tady začíná mé dlouhé, skoro 5ti leté asijské období (které kupodivu trvá do teď). Skupina An Cafe je pro mě taky zlomová. Za prvé - první japonská kapela, kterou jsem kdy slyšela a za druhé, díky nim jsem poznala svou nejlepší kamarádku, se kterou budeme letos, vlastně už teď na podzim, slavit 4. výročí. Po An Cafe jsem začala poslouchat desítky a desítky dalších J-rockových skupin. Ale ty opravdu NEJ pro mě byly jen 4. K dalším se hnedka dostanu. Od An Cafe vybírám tuto, protože u mě vždycky vyvolá hrozně sentimentální pocity.

An Cafe - Meguriaeta Kiseki


Další japonskou kapelou, která se řadí do mé TOP 4 jsou Bergerac. K nim mám vážně zvláštní vztah už jen proto, že je skoro nikdo nezná, a zažila jsem jejich rozpad. To bylo smutné. pokud jde o jejich hudbu, kdybych ji měla popsat jen jedním slovem, rozhodně použiju slovo JEDINEČNÁ. Protože taková pro mě je. Doporučuju najít si písničky jako Yuki no furu kisetsu kizamu kodou (divím se, že si ten název pořád pamatuju :O), scena nebo Forever with you. Je to kouzelné. Ale teď vybírám písničku, díky které jsem si zamilovala zimu a čerstvě napadaný sníh. Zní to až vtipně co? Ale jednu zimu, když jsem byla v jedné vesnici za babičkou, jsem se procházela venku. Padal sníh, stmívalo se, takže se sníh krásně třpytil. A já šla a poslouchala tuhle písničku. Byl to nádherný pocit. Od té doby, pokaždé když začíná zima a padá první sníh, jdu ven a procházím se venku s touto písničkou ve sluchátkách. Už třetí rok po sobě.

Bergerac - Amethyst


Hmm a koukám, že tenhle post začíná být trochu dlouhý, tak vynechám své další dvě nejoblíbenější J-rockové skupiny, kterými jsou SuG a LM.C a přesunu se na K-pop. Kterým jsem nějakou dobu pohrdala a říkala jsem si "Nikdy bych něco takového nemohla poslouchat", ale víte jak to je. U něčeho si řeknete NIKDY a stejně to uděláte. Takže ano, jsou to asi tři roky co jsem si k-pop zamilovala. A to především mou do teď nejoblíbenější skupinu. Už jsem tady o nich psala. Jmenují se Super Junior a jedná se o 13 (vlastně 15) krásných korejců. Díky nim jsem si našla spoustu dalších přátel, a celkově se mi díky nim změnil pohled na svět. A myslím, že klepšímu. Hodně mě toho naučili, tolik, že kdybych to měla všechno vypisovat, jsme tady do nekonečna. A teda u nich to s písničkou bude asi vážně problém, protože jich miluju strašně moc, dá se říct že všechny. Ale asi to bude ta u které jsem si nakonec řekla "Oni jsou vážně dobří!!"

Super Junior - It's You


A jsem u poslední písničky. Nesmí tady chybět soundtrack k Pánovi prstenů, měla jsem docela dilema jestli vybrat tuto a nebo Concerning hobbits. Ale tahle vyhrála. Nevím proč, obě je miluju stejně. Obě u mě vyvolávají takový zvláštní pocit, který mi připomíná dětství. Připomíná mi vlastně hodně věcí, ale ani nevím jaké, neumím to popsat. Ale když je poslouchám, tak jako bych úplně zapomněla na svět kolem sebe. Tohle u mě nedokáže vyvolat žádné jiná hudba, jen tahle.

Lord of the Rings: fellowship of the ring - The road goes ever on...


♥♥♥

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Barol | Web | 29. august 2012 at 10:30 | React

Na tvůj blog narážím prvně a dost se mi zalíbil, tudíž myslím, že tu nejsem naposledy. :) Hudební styly máme celkem rozdílné, ale Super Junior mám dost ráda, a Green day si pouštím tak nějak, když na ně mám náladu. Ale musím souhlasit, že nejlepší písničky jsou z alba American Idiot, a minimálně z té doby, když už ne z toho alba. Konkrétně American Idiot pořád zbožňuju :D

2 Kvakva | Web | 29. august 2012 at 11:42 | React

ako kukám máme podobný vkus :)

3 Namikaze Sadako | Web | 30. august 2012 at 23:02 | React

Člověče, kdybych náš hudební vkus měla srovnávat podle tohoto článku, tak jsme si skoro předně padli to noty xD
Green Day-ty mi vydrželi od sedmé třídy tak do druháku, třeťáku. Začínala jsem s albem American Idiot a ještě teď se mi to líbí, i když už to poslouchám jen, když si to pouští můj 12-letý synovec s jeho 2-letým bráchou. Ale ti byli mí nej do té doby než začali na Óčku pouštět 21 Guns. To mě bůhvíproč omrzeli.
TH jsem poslouchala do té doby než mě naštvali s tím, jak vydali anglicky nazpívané CD. Měla jsem pocit, že s tou němčinou byli originálnější. A pořád mám pocit, že té angličtiny je ve světě hudby někdy přehršle a že je to kolikrát už neoriginální a na jedno brdo.
Cinema Bizarre-neznám a ani nehodlám poznat.
An Cafe-ti mi navždy budou připomínat přítele, díky kterému jsem je poznala.
Super Junior-máš naprostou pravdu s tou písničkou It's You. Já si po ní naprosto zamilovala Yesunga :)
No, a fanoušek LOTR zrovna nejsem, mám radši soundtrack z Pána pařmenů xD

4 Namikaze Sadako | Web | 30. august 2012 at 23:03 | React

*přesně
Omlouvám se za přemáčknutí.

5 Namikaze Sadako | Web | 30. august 2012 at 23:06 | React

[3]: Sice si někdy poslechnu anglicky nazpívanou písničku, ale musí být něčím zajímavá a originální. Ať už třeba hudebně, hlasem, klipem nebo ten interpret.

6 S. | Web | 5. september 2012 at 19:01 | React

Óóóóó!! :D To jsem ráda, žes udělala něco podobnýho, já si totiž hrozně ráda čtu tyhlety "zlomové" věci ostatních lidí.:) S tou muzikou je to super nápad.:)
Já teda ty asijské kapely... nechci říkat nemusím, protože jsem to pořádně ještě neslyšela vlastně, tak nechci soudit, ale řekněme, že se o to nezajímám.:) Jinak ale proti nim nic nemám, já vlastně nemám nic proti žádnému druhu hudby kromě techna.:D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement